Animal welfare, neboli pohoda zvířat ve stájích

14.01.2019


Při rekonstrukci nebo projektování nové stáje pro všechny věkové kategorie skotu je důležité nezapomínat na jedno podstatné kritérium, a to otázku pohody zvířat, neboli welfare. Zahrnuje i otázku zajištění odpovídajícího chovného prostředí a zabezpečení ochrany zvířat před nepřízní makroklimatu - odstranění fyzikálních a tepelných faktorů nepohody. Kvalitní ventilační systémy stájových objektů hrají v této problematice zásadní roli.

V případě chovu skotu je největším nebezpečím pro pohodu chovaných zvířat jejich chov ve stáji s neadekvátní výměnou vzduchu - ventilací. Jakékoli nedostatky v kvalitě stájového, resp. chovného prostředí významně zvyšují riziko onemocnění zvířat (např. respiratorní onemocnění) a mají negativní vliv na řadu fyziologických dějů organismu, které úzce souvisejí s užitkovostí a reprodukcí chovaných zvířat.

O tepelné pohodě (komfortu) hovoříme tehdy, pokud v určitém rozpětí teplot a při konstantních hodnotách ostatních fyzikálních prvků je tepelný stav organismu optimální a zvíře má jen nepatrný výdej energie na udržení fyziologických funkcí. Toto rozpětí vnějších teplot je tzv. "termoneutrální zóna". Termoneutrální zóna se u krav pohybuje v rozmezí -6 °C až + 19 °C, u telat pak mezi +10 až +25 °C. S ohledem na průběh teplot v posledních několika letech se setkáváme v letních měsících s fenoménem tepelného stresu u skotu, zejména pak u vysokoprodukčních krav.

Do tepelného stresu se krávy dostávají tehdy, pokud teplota okolního prostředí stoupne nad hranici, kdy už krávy nemohou metabolické teplo efektivně odvádět z organismu ven. Při tepelném stresu u krav dochází k aktivaci mnoha termoregulačních mechanismů, které jim pomáhají odvádět nadbytečné teplo z organismu. Navenek se tepelný stres nejčastěji projevuje zvýšenou frekvencí dechu, zvýšeným sliněním - salivací, krávy snižují příjem krmiva, více pijí, vyhledávají stinná místa, snižují délku doby odpočinku za současného zvýšení doby stání (zátěž končetin), a v některých případech se snaží ochladit zaleháváním v mokrých/chladných pohybových chodbách.

Řešení tepelného šoku v tropických podmínkách
Řešení tepelného šoku v tropických podmínkách

Hranice tepelného stresu u krav obecně nastává zhruba ve chvíli, kdy teplota vzduchu překročí již teplotu 21 °C. V tomto ohledu je však dobré zmínit, že tepelný stres je obvykle kombinací nejen teploty prostředí, ale i relativní vlhkosti. Se zvyšující se teplotou a zvyšující se relativní vlhkostí prostředí stoupá velmi významně riziko nástupu tepleného stresu. Bezprostředním důsledkem tepelného stresu je obvykle nejen snížení produkce mléka, ale patrné jsou i změny ve složení mléka a chovatelé se často potýkají také s problémy v reprodukci krav (zhoršené zabřezávání krav, horší projevy říje, časná embryonální mortalita apod.). Důsledky působení vysokých teplot prostředí - tepleného stresu - jsou dlouhodobé, a to až v řádu několika týdnů.

V případě chladového stresu je situace o poznání jednodušší, právě proto, že pro krávy je snazší "vyrábět" metabolické teplo v bachoru, než se jej "zbavovat". Na druhou stranu se ve stájových objektech v době výskytu ledových a arktických dnů potýkáme s problémy se zamrzáním vody nebo technologií pro odkliz kejdy, v případě stájí s minimální výměnou vzduchu se můžeme setkat s vysokou relativní vlhkostí vzduchu, a někdy i s kondenzací vody apod.

Zajištění adekvátního chovného prostředí je prvořadým úkolem každého chovatele a je na něj potřeba myslet už při samotné výstavbě, případně při rekonstrukci stáje. V posledním několika letech je trendem stavět konstrukčně jednoduché stájové objekty, které svým řešením zajistí adekvátní chovné prostředí. Efektivní přirozená výměna vzduchu ve stájovém objektu je dnes nejčastěji řešena pomocí otevřených bočních stěn s navíjecími plachtami v kombinaci s kvalitní hřebenovou štěrbinou. Chovatelům se vyplatí i instalace meteostanice, která automaticky reguluje mikroklima ve stáji.